Židé

Synagoga byla postavena roku 1870 na místě starší synagogy v novorománském slohu. Na konci 20. století byla rekonstruována, nyní je využívána ke kulturním účelům. Dochován je dřevěný svatostánek z 19. století, dřevěná ženská galerie i ornamentální výzdoba. Synagoga má ve štítu umístěny kamenné desky evangelia, pod nimiž je na fasádě hebrejsky citován stý žalm. Sousední židovská škola je využívána jako galerie.
Heřmanoměstecký hřbitov patří mezi nejstarší a nejrozsáhlejší židovské hřbitovy v České republice. V současnosti je možno na téměř čtyřech tisících metrech čtverečních nalézt 1077 náhrobních kamenů renesančního, barokního a klasicistního typu v 21 nestejných řadách. Náhrobky představují unikátní ucelenou vývojovou řadu (od renesance, baroka, klasicismu až po novodobý památník obětem holocaustu). V márnici je uložen pohřební vůz pocházející původně z Hořic.
 

Synagoga z roku 1907 v novorománském stylu byla adaptována na městské muzeum.
Hřbitov z roku 1904 patří k nejmenším u nás.
 

Hřbitov se nachází na východním okraji města v Novoměstské ulici. Hřbitov byl založen roku 1889. Poblíž vstupní brány na hřbitov stojí eklektická obřadní síň. Je zde dochováno asi 90 náhrobků.
 

Zdejší hřbitov byl zřejmě založen v polovině 17. století, poté byl několikrát rozšiřován. Nejstarší dochované náhrobky jsou ze 17. století. K nejcennějším náhrobkům patří náhrobky barokního a klasicistního typu. Vyskytuje se zde velké množství východočeských asymetrických stél (tzv. beraní roh) – horní strana náhrobku je tvarována do asymetrického oblouku, který pokračuje několikanásobnou spirálou vyrytou na desce. V Luži byly židovské domy tvořící ghetto soustřeďovány v několika ulicích jihozápadně od náměstí. Existenci čtvrti dokládá i název Židovská ulice (dnes Jeronýmova) a Židovské schody (dodnes).
Synagoga - podoba první synagogy není známa. V roce 1780 byla vystavěna synagoga nová, v barokním slohu s klasicistním štítem. V synagoze bylo nalezeno více než 600 fragmentů starých tisků, 100 rukopisů, fragmenty dekorativních mizrachů (označení stěny, která je na straně k Jeruzalému) a tabulky s požehnáními, zdobené lidovými dřevořezy nebo vystřihováním. Synagoga je přístupná veřejnosti a slouží kulturním účelům.
 

Hřbitov - chráněná památková zóna, v níž se nachází např. Židovská ulička, přestavěná synagoga na obytný dům, přebudovaná nemocnice na školu nebo ulička s návsí, byla pravděpodobně založena v polovině 18. stol., po r. 1876 byla rozšířena. Asi do roku 1985 zde stál jeden z posledních dřevěných náhrobků v českých zemích (pocházející z 1. svět. války). V 70. letech 20. století byl hřbitov restaurován a v bývalé márnici upevněny fragmenty poškozených barokních náhrobních kamenů. Jedná se o cenný hřbitov s náhrobky barokního a klasicistního typu.
 

Jedinou sakrální památkou byla synagoga z 18. století, která se bohužel do dnešních dnů nedochovala (zbořena po r. 1970). Tato stavba byla s největší pravděpodobností minimálně evropskou raritou, neboť střechu synagogy zdobila nástavba v podobě věže s hodinami tak, jak je známe z křesťanských sakrálních staveb barokních nebo gotických (údajné znamení velmi dobrých vztahů mezi obyvateli židovského a křesťanského vyznání).
Hřbitov s asi 250 cennými barokními a klasicistními náhrobky se nachází na severním okraji obce. Poblíž vstupní brány na hřbitov stojí obřadní síň, na protilehlém konci hřbitova se nachází malá márnice.

Ve městě Chrast se narodil rakouský básník a literární historik Ludwig August Frankl (1810 - 1894 Vídeň) a dva čeští básníci: surrealista Jindřich Heisler (1914 - 1953 Paříž) a Hanuš Fantl (1917 - 1942). V městském muzeu je těmto rodákům židovského původu věnována expozice.