Přehled kulturních akcí



Příběh Husova pomníku



Datum akce: 06.04.2010
Typ akce: Výstava
Popis: výstava



Příběh Husova pomníku v Hlinsku
 Plakát
     Pro jarní měsíce připravilo městské muzeum výstavu mapující dlouhý více než stoletý příběh budování Husova pomníku v Hlinsku. V letošním roce uplyne šedesát let od jeho odhalení na Skalce u Hlinska. Na začátku výstavy a povídání se sluší uvést základní informace o hlavním hrdinovi Janu Husovi.
      Jan Hus se narodil asi roku 1371 v Husinci u Prachatic a zemřel 6. července upálením v německé Kostnici. Český kněz, náboženský reformátor, mistr a od roku 1409 i rektor Karlovy univerzity, který chtěl napravil církev ve shodě s Kristem. Od roku 1402 kázal v Betlémské kapli. Podílel se na vydání Kutnohorského dekretu (1409), který Čechům přiznal hlasovací převahu nad cizinci. Roku 1412 vystoupil proti odpustkům. O dva roky později se vydal obhájit své výroky do Kostnice. Dne 6. července 1415 byl upálen jako kacíř a stal se nesmrtelným.
     Jeho smrt posílila v českých zemích reformní hnutí, které přerostlo v husitskou revoluci. Doba protireformace po Bílé Hoře se sice snažila vymazat jeho jméno, ale jeho památka byla oživena koncem 18. a počátkem 19. století jako posila pro naše národní obrození. Počátkem 20. století vzniká v Čechách řada spolků, které chtějí důstojně oslavit 500letého výročí Husovy smrti.
Nejinak tomu bylo v Hlinsku. Doklady těchto snah , jinak pečlivě uložených ve Sbírce muzea, chceme návštěvníkům přiblížit formou uspořádané výstavy.
    Rukopisný leták z roku 1903, tehdejšího starosty města doktora Čeňka Ježdíka, zve občany k uctění Husovy památky. Pánové Ježdík, Fiala, Adámek a další následně založili fond na postavení pomníku a to už byl jen krůček k založení Spolku pro zbudování a udržování pomníku Husova v Hlinsku.
Ustavující valná hromada spolku se konala 6. dubna 1914 a mezi zakládajícími členy se objevují jména ing. Františka Fialy, zvolen předsedou spolku, spisovatele Bohumila Adámka, stal se místopředsedou, pokladníka Josefa Zrůsta a jednatele Jaroslava Vačkáře.
S návrhem, aby pomník byl odhalen 6. července 1915 přišel předseda spolku Fiala, všichni vřele souhlasili.
Vynikající český sochař Jan Štursa, novoměstský rodák spřízněný s Fialovou rodinou, nabídl zcela zdarma zpracovat projekt pomníku a posléze tento zhotovit z hlinecké žuly s jeho umístěním mezi sokolovnu a sirotčinec. Není jistě bez zajímavosti, že náklad na zhotovení pomníku včetně úpravy prostranství činil 14. 000 K.
Přišla světová válka a způsobila zastavení, vedle mnoha jiných, i tohoto kulturního počinu. Mistr Štursa odešel na vojnu, oslavy Husovy památky byly znemožněny, jmění spolku znehodnoceno.
      Nebývalé úsilí o získaní potřebných finančních prostředků se dařilo, takže na valné hromadě, konané 5. srpna 1928 se jednalo o přípravách na vybudování pomníku. Koncem roku 1928 akademický sochař Jan V. Dušek z Tábora nabídl spolku zhotovení pomníku s umístěním na hlineckém náměstí.
Předseda spolku ing. Fiala , na doporučení výboru, pozval ho Hlinska architekta Stanislava Suchardu, který po shlédnutí všech v úvahu přicházejících míst, doporučil a bylo přijato místo mezi sirotčincem a sokolovnou.
      S nabídkou na vypravování projektu na pomník osloven i hlinecký rodák, akademický sochař Karel Lidický. Ten doporučil vypsání soutěže. Výborová schůze spolku dne 29. listopadu 1930 vypsala omezenou soutěž, do které přizváni akademičtí sochaři Jan V. Dušek z Tábora, Josef Fiala z Prahy, Karel Lidický a Ant. Odehnal z Prahy. Lhůta na podání návrhů určena do 20. prosince 1931, odměna pro každého umělce činila 2.500,-Kč. Náklad na pomník pak stanoven částkou 120. 000,- Kč.
     V téže schůzi jmenována také porota pro posouzení návrhů ve složení: Dr. Ant. Matějíček, profesor AVU v Praze, ing. Lad. Kofránek, ak. sochař v Praze, architekt   Jar. Krejcar z Prahy, později doplněná o architekta S. Suchardu, který už nechtěl soutěžit z důvodu práce s Josef Fialou na jiném projektu , ing. Fr. Fiala a Josef Pilař za spolek, ing. Vl. Zeman, geometr a Ludvík Horák, starosta města.
     Na rozhodnutí poroty ze dne 17. ledna 1932 , ve prospěch návrhu Dva černé body od sochaře J. Fialy a architekta A. Parkmana, se okamžitě sesypala lavina ostré kritiky z  řad odborné veřejnosti ( František Kovárna, V.V.Štech, Spolek výtvarných akademiků v Praze), ale i z vlastních řad, podepsaných členů spolku ve stížnosti zaslané Okresnímu úřadu v Chrudimi. Pochopitelně protestoval i mladý Karel Lidický. V  rodném Hlinsku se Husovým pomníkem toužil důstojně prezentovat. A nutno dodat, že jeho návrh včetně Cibulkova architektonického začlenění do terénu , byl daleko zajímavější a zdařilejší.
   A přišlo to, co neodvratně přijít muselo. Valná hromada Spolku pro zbudování a udržování Husova pomníku v Hlinsku ze dne 15. prosince 1953 upustila od stavby Husova pomníku , zamítla všechny doposud podané návrhy a valné hromadě konané 27. května 1939 činnost spolku ukončila. Spolkové jmění bylo rozděleno mezi Muzeum okresu hlineckého na zbudování Husovy síně a město Hlinsko na zřízení mateřské školy. Ukončení činnosti spolku určitě ovlivnily i březnové události roku 1939. Země svatováclavské koruny . země české se ocitly pod protektorátem říše německé!
     A podivuhodný příběh Husova pomníku ještě nekončí.
Roku 1928, k desátému výročí vzniku Československé republiky, odhalili jihlavští Češi mohutný pomník Mistra Jana Husa, dílo akademického sochaře
F. V. Foita z Doupí u Telče. Pomník byl postaven před besedním domem, tehdy jediným střediskem českého života v Jihlavě. Přišel rok 1939 a jihlavští Němci pomník těžce poškodili. Netrvalo dlouho a německé vedení nařídilo pomník odstranit. Rada starších církve československé v Hlinsku se prostřednictvím svého předsedy Josefa Svobody dovídá o osudu Husova pomníku v Jihlavě a pokouší se pomník získat pro Hlinsko. Jeho darování je s jihlavskými rychle dohodnuto.
Vlastního převozu pomníku 30. července 1939 se zúčastnilo padesát lidí. Po velkých problémech, spojených i s dočasných zatčením předsedy Svobody, faráře Šustra a K. Olmera, je pomník následujícího dne dopraven do Hlinska a složen na zahradě Husova sboru.
Po skončení války roku 1949 církev československá pro Husův pomník zakoupila pozemek na Skalce nedaleko Hlinska.
A znovu se na Husův pomník sbíralo. Tentokrát na jeho opravu.
Sochař Jan Vejmělek z Vřásné, vedoucí závodu v Doupí u Telče, kde kdysi pomník spatřil světlo světa, přijet aby dal postavě Husově novou tvář přesně podle původního modelu.
Vlastní stavba pomníku začala 8. května 1950 za vedení sochařského mistra Balouna. Pracovalo se od časného rána až do západu slunce. Konečně 28. května mohla být Husova socha převezena na Skalku. Pomník 4. července 1950 znovu a na novém místě odhalený, měl být symbolem úcty k Husovi, k husitské tradici náboženského a morálního pokroku.
 
                                                                                                       Jana Vašková
 
        Výstavu je umístěna v budově muzea od 6. dubna do 30. května 2010. Otevřeno od úterý do pátku 9 až 12, 13 až 16 hodin, v sobotu a neděli od 13
do 17 hodin.
 
Doprovodné akce
Všechny dostupné archivní materiály nabídneme návštěvníkům k nahlédnutí formou CD přehrávače. Základním školám nejen v Hlinsku nabízíme povídání o Husově pomníku přímo ve výstavě s možností vycházky na Skalku. Na tento program je třeba se předem nahlásit. 
     Vážení čtenáři, pokud se chystáte výstavu navštívit a vlastníte fotografie k danému tématu, vezměte je prosím s sebou. Děkujeme.
     Těšíme se na Vaši návštěvu. 



<<< zpět na seznam akcí

Web spravuje DUOWEB.cz