Náhradní rodinná péče


Náhradní rodinná péče (NRP) je formou péče v případech, kdy se rodiče z nejrůznějších důvodů nejsou schopni nebo ochotni starat o své děti a zajistit jim tak vše potřebné pro jejich vývoj.

Jednotlivé formy náhradní rodinné péče:

  • Svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče (JFO)

  • Pěstounská péče
  • Pěstounská péče na přechodnou dobu (PPPD) tzv. profesionální pěstounská péče
  • Poručenství
  • Osvojení

 

Svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče

Vyžaduje-li to zájem dítěte, může soud svěřit dítě podle § 953 občanského zákoníku do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, jestliže tato osoba poskytuje záruku jeho řádné výchovy a se svěřením dítěte souhlasí.
Při výběru vhodné osoby dá soud zpravidla přednost příbuzné osobě dítěte. Dítě je možno svěřit do společné výchovy manželů. Do výchovy jen jednoho z manželů zle svěřit dítě pouze ze souhlasem druhého manžela.

  • V případě rozvodu manželství společná výchova zaniká a musí tak rozvodu předcházet nová úprava práv a povinností k dítěti.

  • Zemře-li jeden z manželů, dítě zůstává ve výchově druhého manžela.
 
 

Pěstounská péče

Další náhradní formou péče je svěření dítěte do pěstounské péče v případě, kdy rodič není schopen zajistit řádnou výchovu dítěte a jestliže zájem dítěte takové svěření vyžaduje.

Práva a povinnosti pěstouna:

  • Pěstoun je povinen o dítě osobně pečovat a při péči o dítě vykonávat přiměřeně práva a povinnosti rodičů.

  • Pěstoun nemá vyživovací povinnost k dítěti a právo na to zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti má jen v běžných věcech. (Pokud rodič nebyl rodičovské zodpovědnosti zbaven, omezen, nebo nebyl jeho výkon pozastaven, náleží toto právo rodiči dítěte.)

Další povinnosti pěstouna při výkonu pěstounské péče upravuje § 47a odst. 2 zákona o SPOD.

  • Osoba pečující (pěstoun) má právo na poskytnutí trvalé nebo dočasné pomoci při zajištění osobní péče o svěřené dítě. Tato pomoc spočívá zejména v zajištění krátkodobé péče:

a) po dobu, kdy je osoba pečující nebo osoba v evidenci uznána dočasně práce neschopnou nebo při ošetřování osoby blízké,
b) při narození dítěte,
c) při vyřizování nezbytných osobních záležitostí,
d) při úmrtí osoby blízké,

  • právo na poskytnutí pomoci se zajištěním celodenní péče o svěřené dítě nebo děti, která je přiměřená věku dítěte, v rozsahu alespoň 14 kalendářních dnů v kalendářním roce, jestliže svěřené dítě dosáhlo alespoň věku 2 let,

  • právo na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci alespoň jednou za 6 měsíců,

  • právo na zprostředkování nebo zajištění bezplatné možnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě),

  • právo na pomoc při plnění povinností podle písmene h), včetně pomoci při zajištění místa pro uskutečňování styku oprávněných osob s dítětem a při zajištění asistence při tomto styku,

  • povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích,

  • povinnost umožnit sledování naplňování dohody o výkonu pěstounské péče podle a spolupracovat se zaměstnancem pověřeným sledovat vývoj dětí podle,

  • v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s osobami dítěti blízkými, zejména s rodiči a umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, pokud soud rozhodnutím nestanoví jinak.

Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a končí zletilostí dítěte. Zrušena může být jen rozhodnutím soudu, který ji může zrušit jen z důležitých důvodů. Učiní tak vždy, jestliže o to požádá pěstoun.

 

Pěstounská péče na přechodnou dobu

Soud může svěřit dítě do PPPD na návrh OSPOD osobám, které jsou podle zákona OSPOD zařazeny do evidence osob vhodných k výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu, a to na:

a) dobu, po kterou nemůže rodič ze závažných důvodů dítě vychovávat,
b) dobu, po jejímž uplynutí lze dát souhlas rodiče s osvojením, nebo
c) dobu do pravomocného rozhodnutí soudu o tom, že tu není třeba souhlasu rodičů k osvojení není třeba.


Pěstounská péče na přechodnou dobu může trvat nejdéle 1 rok. To neplatí, pokud jsou do PPPD téhož pěstouna svěřeni sourozenci dítěte, kteří byli do této péče svěřeni později, ne však na dobu delší, než po kterou má trvat pěstounská péče.

Zařazení do evidence vhodných osob předchází:

  • Podání si žádosti na příslušném orgánu sociálně právní ochrany dětí a další úkony související s podáním si žádosti.

  • Zkompletovaná dokumentace žadatelů se postupuje Krajskému úřadu Pardubického kraje.

  • Při přijetí žádostí se příslušný psycholog z Poradny pro rodinu Pardubického kraje seznámí s dokumentací žadatelů.

  • Následuje absolvování psychologických testů, poté návštěva psychologa a příslušné sociální pracovnice pro NRP v rodině zájemců.( Jedná se o individuální část tzv. přípravy za účelem lepšího navázání kontaktu a nahlédnutí do rodinného prostředí zájemců.)

  • Dále následuje psychologický rozhovor se zájemci přímo v Poradně pro rodinu.

  • Skupinová příprava trvá 7 všedních dnů, kde se žadatelé seznámí z teorií, informacemi z oblasti sociálně právní ochrany, sebe-zkušenostními technikami, absolvují osobní setkání s pěstounskými rodinami, účastní se různých přednášek a návštěvy v dětském domově.

 

Poručenství

Soud ustanoví dítěti poručníka v případě kdy:

 

  • oba rodiče zemřeli,

  • byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti,

  • výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven nebo,

  • nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu.

Poručník bude nezletilé dítě:

  • vychovávat

  • zastupovat a

  • spravovat jeho majetek místo rodičů.

Není-li to v rozporu se zájmy dítě, ustanoví soud poručníkem především toho, koho doporučili rodiče. Pokud nebyl nikdo doporučen ustanoví soud někoho z příbuzných nebo blízkých osob dítěti nebo jeho rodině, popř. jinou fyzickou osobu.
Nemůže-li být poručníkem ustanovena fyzická soba, ustanoví soud poručníkem orgán sociálně právní ochran dětí.
V případě osobní péče o dítě jsou poručník i dítě zabezpečeni dávkami pěstounské péče za stejných podmínek jako pěstoun a dítě svěřené do pěstounské péče.

 

Osvojení

Osvojením vzniká mezi osvojitelem a osvojencem takový poměr, jaký je mezi rodiči a dětmi, a mezi osvojencem a příbuznými osvojitele poměr příbuzenský. Osvojitelé mají rodičovskou zodpovědnost při výchově dětí. O osvojení rozhoduje soud na návrh osvojitele.

Do knihy narození matriky se na základě pravomocného rozhodnutí soudu o osvojení zapíše osvojitel, popřípadě osvojitelé.

Mezi osvojencem a osvojitelem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let. Pouze, souhlasí-li opatrovník zastupující dítě v řízení s tím, je-li osvojení v zájmu dítěte, může být věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojencem výjimečně menší než šestnáct let.

Osvojiteli se mohou stát pouze fyzické osoby, které zaručují způsobem svého života, že osvojení bude ku prospěchu dítěte a společnosti.

O osvojení nemůže být rozhodnuto bez souhlasu dítěte, rodičů dítěte nebo osob, které jsou oprávněny dát souhlas za rodiče, popřípadě manžela osvojitele. To platí i v případě, že byl souhlas vzat zpět.

K osvojení je třeba souhlasu rodičů osvojovaného dítěte. Souhlas dává rodič dítěte osobním prohlášením vůči soudu.
Rodič, který ještě nedosáhl věku šestnácti let, nemůže dát souhlas k osvojení.

Matka osvojovaného dítěte může dát souhlas s osvojením nejdříve šest týdnů po narození dítěte. Otec dítěte uvedený v RL dítěte může dát souhlas s osvojením i před uplynutím této doby, nejdříve však po narození dítěte.

Souhlas k osvojení pozbude účinnosti vždy, nedojde-li k osvojení do šesti let ode dne, kdy byl souhlas dán.

Souhlas zle odvolat po dobu tří měsíců ode dne, kdy byl dán,

a) nebylo-li osvojované dítě ještě předáno do péče osvojitele před osvojením
b) má-li být osvojované dítě podle rozhodnutí soudu vydaného na návrh rodičů vydáno tím, komu bylo svěřeno do péče, protože je v souladu se zájmy dítěte, aby bylo se svými rodiči.


Dosáhlo-li osvojované dítě alespoň 12 let, přihlíží se k jeho názoru.

Souhlasu rodiče osvojovaného dítěte není třeba, pokud byl rodič:

a) zbaven rodičovské odpovědnosti a zároveň práva dát souhlas k osvojení,
b) není schopen projevit svou vůli nebo rozpoznat následky svého jednání nebo je ovládnout, nebo
c) se zdržuje na neznámém místě a toto místo se nepodaří soudu v součinnosti s dalšími orgány veřejné moci zjistit ani při vynaložení potřebné pečlivosti.


Jsou-li tyto skutečnosti dány u obou rodičů, vyžaduje se k osvojení souhlasu poručníka, popřípadě opatrovníka dítěte, kterého k tomuto účelu jmenuje soud.

Nezájem rodiče o dítě je zjevný, trvá-li alespoň tři měsíce od posledního projeveného opravdového zájmu.

Nastaly-li okolnosti, kdy není k osvojení třeba souhlasu rodiče, nelze přesto o osvojení kladně rozhodnout, je-li tu někdo z blízkých příbuzných dítěte, který je ochoten a schopen o dítě pečovat a učiní v tomto smyslu návrh soudu.

Péče před osvojením

  • Se souhlasem budoucího osvojitele je možné předat mu osvojované dítě do péče ihned poté, kdy oba rodiče dali souhlas k osvojení.

  • Souhlasí-li s tím rodiče, lze dítě předat budoucímu osvojiteli do péče i dříve, jakmile to zdravotní stav dítěte dovolí. Rodiče osvojovaného dítěte jsou povinni o předání dítěte informovat OSPOD.

  • Péče o dítě v obě před uplynutím tří měsíců ode dne, kdy byl dán souhlas k osvojení, není péčí před osvojením.

O předání dítěte do péče před osvojením rozhodne soud.

Po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy byl souhlas k osvojení dán, může být osvojované dítě předáno osvojiteli do péče před osvojením. O takovém předání rozhoduje soud na návrh osvojitele.

Dříve než bude o osvojení rozhodnuto, musí být osvojované dítě v péči osvojitele na jeho náklad.

Péče osvojitele o osvojované dítě před osvojením trvá po dobu dostatečnou pro přesvědčivé zjištění, že se mezi osvojitelem a dítětem vytvořil takový poměr, jaký je smyslem a cílem osvojení, tato péče neskončí dříve než uplynutím šesti měsíců.

Zrušení osvojení

  • Jsou-li pro to důležité důvody, soud osvojení na návrh osvojitele nebo osvojence zruší.

  • Osvojení nelze zrušit po uplynutí tří let od rozhodnutí o osvojení. To neplatí, je-li osvojení v rozporu ze zákonem.

Osvojitel je povinen informovat osvojence o skutečnosti osvojení, jakmile se to bude jevit vhodným, nejpozději však do zahájení školní docházky.

Utajení osvojení

  • Osvojitel nebo osvojenec může navrhnout, aby soud rozhodl, že osvojení a jeho okolnosti mají být utajeny před rodinou původu dítěte. To obdobně platí i pro utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení.

  • Soud může rozhodnout o odtajnění, odůvodňuje-li to velmi závažná situace ohrožující osvojené dítě na životě nebo na zdraví.


Web spravuje DUOWEB.cz