Náhradní rodinná péče

Náhradní rodinná péče je forma péče o ohrožené děti, která je vykonávána náhradními rodiči, kdy se rodiče z nejrůznějších důvodů nejsou schopni nebo ochotni starat o své děti a zajistit jim tak vše potřebné pro jejich správný vývoj.

Náhradní rodinná péče má několik forem:

• péče jiné fyzické osoby (tzv. svěřenectví)
• poručnická péče
• pěstounská péče
• pěstounská péče na přechodnou dobu
• osvojení

 Svěřenectví

Vyžaduje-li to zájem dítěte, může soud svěřit dítě do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, jestliže tato osoba poskytuje záruku jeho řádné výchovy a se svěřením dítěte souhlasí.
Při výběru vhodné osoby dá soud zpravidla přednost příbuzné osobě dítěte. Dítě je možno svěřit do společné výchovy manželů. Do výchovy jen jednoho z manželů zle svěřit dítě pouze se souhlasem druhého manžela.

V případě rozvodu manželství společná výchova zaniká a musí tak rozvodu předcházet nová úprava práv a povinností k dítěti.

Zemře-li jeden z manželů, dítě zůstává ve výchově druhého manžela.

Pěstounská péče

Další náhradní formou péče je svěření dítěte do pěstounské péče v případě, kdy rodič není schopen zajistit řádnou výchovu dítěte a jestliže zájem dítěte takové svěření vyžaduje.

Pěstounská péče se dělí na zprostředkovanou a nezprostředkovanou.

Zprostředkovaná pěstounská péče je péče pěstouna, kterého vyhledal a zprostředkoval krajský úřad.

Nezprostředkovanou pěstounskou péči o dítě zajišťuje osoba příbuzná nebo blízká, a to na základě příbuzenecké nebo citové vazby s dítětem. Tato osoba neprochází předchozí přípravou a posouzením krajského úřadu, o její vhodnosti pro péči o dané dítě rozhoduje soud.

Práva a povinnosti pěstouna při výkonu pěstounské péče upravuje § 47a zákona o SPOD.

Pěstounská péče je podporovaná státem, a to jak finančně, tak podpůrnými službami pro rodiny v rámci uzavření Dohody o výkonu pěstounské péče.

Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a končí zletilostí dítěte. Zrušena může být jen rozhodnutím soudu.

Pěstounská péče na přechodnou dobu

Pěstounská péče na přechodnou dobu (tzv. PPPD) je krizový institut péče o ohrožené děti. Jde o tzv. dočasnou péči. Tato forma péče může trvat nejdéle 1 rok. Do této péče se dostávají děti, které se ocitly v akutním ohrožení a potřebují zajistit náhradní rodinnou péči. PPPD je určena všem dětem bez rozdílu věku, pohlaví, národnosti a zdravotního stavu. Dítěti zůstávají zachovány vazby na biologickou rodinu. I u této formy péče jsou podporovány kontakty s biologickou rodinou dítěte.

Poručenství

Soud ustanoví dítěti poručníka v případě kdy:

• oba rodiče zemřeli,
• byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti,
• výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven nebo,
• nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu.

Poručník bude nezletilé dítě:

• vychovávat
• zastupovat a
• spravovat jeho majetek místo rodičů.

Není-li to v rozporu se zájmy dítě, ustanoví soud poručníkem především toho, koho doporučili rodiče. Pokud nebyl nikdo doporučen, ustanoví soud někoho z příbuzných nebo blízkých osob dítěti nebo jeho rodině, popř. jinou fyzickou osobu.

Nemůže-li být poručníkem ustanovena fyzická soba, ustanoví soud poručníkem orgán sociálně právní ochran dětí.

V případě osobní péče o dítě jsou poručník i dítě zabezpečeni dávkami pěstounské péče za stejných podmínek jako pěstoun a dítě svěřené do pěstounské péče. 

Osvojení

Osvojením vzniká mezi osvojitelem a osvojencem takový poměr, jaký je mezi rodiči a dětmi, a mezi osvojencem a příbuznými osvojitele poměr příbuzenský. Osvojitelé mají rodičovskou zodpovědnost při výchově dětí. O osvojení rozhoduje soud na návrh osvojitele.

Do knihy narození matriky se na základě pravomocného rozhodnutí soudu o osvojení zapíše osvojitel, popřípadě osvojitelé.

Mezi osvojencem a osvojitelem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let. Pouze, souhlasí-li opatrovník zastupující dítě v řízení s tím, je-li osvojení v zájmu dítěte, může být věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojencem výjimečně menší než šestnáct let.

Osvojiteli se mohou stát pouze fyzické osoby, které zaručují způsobem svého života, že osvojení bude ku prospěchu dítěte a společnosti.

O osvojení nemůže být rozhodnuto bez souhlasu dítěte, rodičů dítěte nebo osob, které jsou oprávněny dát souhlas za rodiče, popřípadě manžela osvojitele. To platí i v případě, že byl souhlas vzat zpět.

K osvojení je třeba souhlasu rodičů osvojovaného dítěte. Souhlas dává rodič dítěte osobním prohlášením vůči soudu.

Rodič, který ještě nedosáhl věku šestnácti let, nemůže dát souhlas k osvojení.

Matka osvojovaného dítěte může dát souhlas s osvojením nejdříve šest týdnů po narození dítěte. Otec dítěte uvedený v RL dítěte může dát souhlas s osvojením i před uplynutím této doby, nejdříve však po narození dítěte.

Souhlas k osvojení pozbude účinnosti vždy, nedojde-li k osvojení do šesti let ode dne, kdy byl souhlas dán.

Souhlas zle odvolat po dobu tří měsíců ode dne, kdy byl dán,

a) nebylo-li osvojované dítě ještě předáno do péče osvojitele před osvojením

b) má-li být osvojované dítě podle rozhodnutí soudu vydaného na návrh rodičů vydáno tím, komu bylo svěřeno do péče, protože je v souladu se zájmy dítěte, aby bylo se svými rodiči.

Dosáhlo-li osvojované dítě alespoň 12 let, přihlíží se k jeho názoru.

Souhlasu rodiče osvojovaného dítěte není třeba, pokud byl rodič:

a) zbaven rodičovské odpovědnosti a zároveň práva dát souhlas k osvojení,

b) není schopen projevit svou vůli nebo rozpoznat následky svého jednání nebo je ovládnout, nebo

c) se zdržuje na neznámém místě a toto místo se nepodaří soudu v součinnosti s dalšími orgány veřejné moci zjistit ani při vynaložení potřebné pečlivosti.

Jsou-li tyto skutečnosti dány u obou rodičů, vyžaduje se k osvojení souhlasu poručníka, popřípadě opatrovníka dítěte, kterého k tomuto účelu jmenuje soud.

Nezájem rodiče o dítě je zjevný, trvá-li alespoň tři měsíce od posledního projeveného opravdového zájmu.

Nastaly-li okolnosti, kdy není k osvojení třeba souhlasu rodiče, nelze přesto o osvojení kladně rozhodnout, je-li tu někdo z blízkých příbuzných dítěte, který je ochoten a schopen o dítě pečovat a učiní v tomto smyslu návrh soudu.

Péče před osvojením

• Se souhlasem budoucího osvojitele je možné předat mu osvojované dítě do péče ihned poté, kdy oba rodiče dali souhlas k osvojení.
• Souhlasí-li s tím rodiče, lze dítě předat budoucímu osvojiteli do péče i dříve, jakmile to zdravotní stav dítěte dovolí. Rodiče osvojovaného dítěte jsou povinni o předání dítěte informovat OSPOD.
• Péče o dítě v obě před uplynutím tří měsíců ode dne, kdy byl dán souhlas k osvojení, není péčí před osvojením.
• předání dítěte do péče před osvojením rozhodne soud.
• Po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy byl souhlas k osvojení dán, může být osvojované dítě předáno osvojiteli do péče před osvojením. O takovém předání rozhoduje soud na návrh osvojitele.
• Dříve než bude o osvojení rozhodnuto, musí být osvojované dítě v péči osvojitele na jeho náklady.
• Péče osvojitele o osvojované dítě před osvojením trvá po dobu dostatečnou pro přesvědčivé zjištění, že se mezi osvojitelem a dítětem vytvořil takový poměr, jaký je smyslem a cílem osvojení, tato péče neskončí dříve než uplynutím šesti měsíců.

Zrušení osvojení

• Jsou-li pro to důležité důvody, soud osvojení na návrh osvojitele nebo osvojence zruší.
• Osvojení nelze zrušit po uplynutí tří let od rozhodnutí o osvojení. To neplatí, je-li osvojení v rozporu se zákonem.
• Osvojitel je povinen informovat osvojence o skutečnosti osvojení, jakmile se to bude jevit vhodným, nejpozději však do zahájení školní docházky.

Utajení osvojení

• Osvojitel nebo osvojenec může navrhnout, aby soud rozhodl, že osvojení a jeho okolnosti mají být utajeny před rodinou původu dítěte. To obdobně platí i pro utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení.
• Soud může rozhodnout o odtajnění, odůvodňuje-li to velmi závažná situace ohrožující osvojené dítě na životě nebo na zdraví.