Pondělí 7:30 - 17:00
Úterý 8:00 - 15:00
Středa 7:30 - 17:00
Čtvrtek 8:00 - 15:00
(odbor dopravy, evidence OP a pasů otevřeno od 13:00)
Pátek 8:00 - 14:30
Náhradní rodinná péče je forma péče o ohrožené děti, která je vykonávána náhradními rodiči, kdy se rodiče z nejrůznějších důvodů nejsou schopni nebo ochotni starat o své děti a zajistit jim tak vše potřebné pro jejich správný vývoj.
Náhradní rodinná péče má několik forem:
Svěřenectví
Vyžaduje-li to zájem dítěte, může soud svěřit dítě do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, jestliže tato osoba poskytuje záruku jeho řádné výchovy a se svěřením dítěte souhlasí.
Při výběru vhodné osoby dá soud zpravidla přednost příbuzné osobě dítěte. Dítě je možno svěřit do společné výchovy manželů. Do výchovy jen jednoho z manželů zle svěřit dítě pouze se souhlasem druhého manžela.
V případě rozvodu manželství společná výchova zaniká a musí tak rozvodu předcházet nová úprava práv a povinností k dítěti.
Zemře-li jeden z manželů, dítě zůstává ve výchově druhého manžela.
Pěstounská péče
Další náhradní formou péče je svěření dítěte do pěstounské péče v případě, kdy rodič není schopen zajistit řádnou výchovu dítěte a jestliže zájem dítěte takové svěření vyžaduje.
Pěstounská péče se dělí na zprostředkovanou a nezprostředkovanou.
Zprostředkovaná pěstounská péče je péče pěstouna, kterého vyhledal a zprostředkoval krajský úřad.
Nezprostředkovanou pěstounskou péči o dítě zajišťuje osoba příbuzná nebo blízká, a to na základě příbuzenecké nebo citové vazby s dítětem. Tato osoba neprochází předchozí přípravou a posouzením krajského úřadu, o její vhodnosti pro péči o dané dítě rozhoduje soud.
Práva a povinnosti pěstouna při výkonu pěstounské péče upravuje § 47a zákona o SPOD.
Pěstounská péče je podporovaná státem, a to jak finančně, tak podpůrnými službami pro rodiny v rámci uzavření Dohody o výkonu pěstounské péče.
Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a končí zletilostí dítěte. Zrušena může být jen rozhodnutím soudu.
Pěstounská péče na přechodnou dobu
Pěstounská péče na přechodnou dobu (tzv. PPPD) je krizový institut péče o ohrožené děti. Jde o tzv. dočasnou péči. Tato forma péče může trvat nejdéle 1 rok. Do této péče se dostávají děti, které se ocitly v akutním ohrožení a potřebují zajistit náhradní rodinnou péči. PPPD je určena všem dětem bez rozdílu věku, pohlaví, národnosti a zdravotního stavu. Dítěti zůstávají zachovány vazby na biologickou rodinu. I u této formy péče jsou podporovány kontakty s biologickou rodinou dítěte.
Poručenství
Soud ustanoví dítěti poručníka v případě kdy:
Poručník bude nezletilé dítě:
Není-li to v rozporu se zájmy dítě, ustanoví soud poručníkem především toho, koho doporučili rodiče. Pokud nebyl nikdo doporučen, ustanoví soud někoho z příbuzných nebo blízkých osob dítěti nebo jeho rodině, popř. jinou fyzickou osobu.
Nemůže-li být poručníkem ustanovena fyzická soba, ustanoví soud poručníkem orgán sociálně právní ochran dětí.
V případě osobní péče o dítě jsou poručník i dítě zabezpečeni dávkami pěstounské péče za stejných podmínek jako pěstoun a dítě svěřené do pěstounské péče.
Osvojení
Osvojením vzniká mezi osvojitelem a osvojencem takový poměr, jaký je mezi rodiči a dětmi, a mezi osvojencem a příbuznými osvojitele poměr příbuzenský. Osvojitelé mají rodičovskou zodpovědnost při výchově dětí. O osvojení rozhoduje soud na návrh osvojitele.
Do knihy narození matriky se na základě pravomocného rozhodnutí soudu o osvojení zapíše osvojitel, popřípadě osvojitelé.
Mezi osvojencem a osvojitelem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let. Pouze, souhlasí-li opatrovník zastupující dítě v řízení s tím, je-li osvojení v zájmu dítěte, může být věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojencem výjimečně menší než šestnáct let.
Osvojiteli se mohou stát pouze fyzické osoby, které zaručují způsobem svého života, že osvojení bude ku prospěchu dítěte a společnosti.
O osvojení nemůže být rozhodnuto bez souhlasu dítěte, rodičů dítěte nebo osob, které jsou oprávněny dát souhlas za rodiče, popřípadě manžela osvojitele. To platí i v případě, že byl souhlas vzat zpět.
K osvojení je třeba souhlasu rodičů osvojovaného dítěte. Souhlas dává rodič dítěte osobním prohlášením vůči soudu.
Rodič, který ještě nedosáhl věku šestnácti let, nemůže dát souhlas k osvojení.
Matka osvojovaného dítěte může dát souhlas s osvojením nejdříve šest týdnů po narození dítěte. Otec dítěte uvedený v RL dítěte může dát souhlas s osvojením i před uplynutím této doby, nejdříve však po narození dítěte.
Souhlas k osvojení pozbude účinnosti vždy, nedojde-li k osvojení do šesti let ode dne, kdy byl souhlas dán.
Souhlas zle odvolat po dobu tří měsíců ode dne, kdy byl dán,
a) nebylo-li osvojované dítě ještě předáno do péče osvojitele před osvojením
b) má-li být osvojované dítě podle rozhodnutí soudu vydaného na návrh rodičů vydáno tím, komu bylo svěřeno do péče, protože je v souladu se zájmy dítěte, aby bylo se svými rodiči.
Dosáhlo-li osvojované dítě alespoň 12 let, přihlíží se k jeho názoru.
Souhlasu rodiče osvojovaného dítěte není třeba, pokud byl rodič:
a) zbaven rodičovské odpovědnosti a zároveň práva dát souhlas k osvojení,
b) není schopen projevit svou vůli nebo rozpoznat následky svého jednání nebo je ovládnout, nebo
c) se zdržuje na neznámém místě a toto místo se nepodaří soudu v součinnosti s dalšími orgány veřejné moci zjistit ani při vynaložení potřebné pečlivosti.
Jsou-li tyto skutečnosti dány u obou rodičů, vyžaduje se k osvojení souhlasu poručníka, popřípadě opatrovníka dítěte, kterého k tomuto účelu jmenuje soud.
Nezájem rodiče o dítě je zjevný, trvá-li alespoň tři měsíce od posledního projeveného opravdového zájmu.
Nastaly-li okolnosti, kdy není k osvojení třeba souhlasu rodiče, nelze přesto o osvojení kladně rozhodnout, je-li tu někdo z blízkých příbuzných dítěte, který je ochoten a schopen o dítě pečovat a učiní v tomto smyslu návrh soudu.
Péče před osvojením
Zrušení osvojení
Utajení osvojení
Svátek má Antonín