Přestupky proti občanskému soužití, proti majetku, proti veřejnému pořádku

1. Mohlo by se jednat o přestupek proti obč. soužití, majetku, veřejnému pořádku?
2. Jakými podněty se správní orgán nebude zabývat, neboli co není přestupkem?
3. Jak poznám, zda bude přestupek projednávat Městský úřad Hlinsko?
4. Kdo je pro územní obvod města Hlinsko příslušným správním orgánem, který bude přestupky řešit?
5. Kam oznámit, že mohlo dojít ke spáchání přestupku?
6. Co musí obsahovat podání, které chci poslat správnímu orgánu?
7. Jak naloží správní orgán s mým oznámením přestupku?
8. Jaká budu mít práva a povinnosti?
9. Kam a jak mi bude správní orgán doručovat?
10. Co dělat, pokud se chci bránit proti vydanému rozhodnutí správního orgánu?
11. Kam se odvolat a jaký bude postup po odvolání?
12. Co pro mě znamená, když budu uznán vinným?

Přestupky proti občanskému soužití, proti majetku, proti veřejnému pořádku

Cítíte-li se dotčeni jednáním jiného subjektu nebo už jste byli ve věci možného přestupku kontaktováni Městským úřadem Hlinsko a máte otázku, na kterou neznáte odpověď? Možná vám pomůže naše nápověda.

Otázka: Mohlo by se jednat o přestupek proti obč. soužití, majetku, veřejnému pořádku?

01 Druhy přestupků - životní situace

(právní kvalifikace podle zákona číslo 251/2016 Sb., o některých přestupcích - dále „ZONP“)

Nejčastěji jsou z hlediska vztahů mezi lidmi (či jinými subjekty) řešeny následující delikty:

I. Přestupky proti občanskému soužití:

A) kdy se fyzická osoba dopustí

• ublížení na cti či zesměšnění podle § 7 odst. 1 písm. a) ZONP (přestupkem jsou hrubě urážlivé výrazy, nikoli označením hospodářského zvířectva („kráva, vůl“), duševní chorobou („idiot, kretén“)
• ublížení na zdraví podle § 7 odst. 1 písm. b) ZONP (méně závažná zranění, která významně neomezují zraněného na běžném způsobu života – např. modřiny, drobná řezná či tržná poranění, zranění vyžadující méně závažné chirurgické výkony apod.)
• úmyslného vyhrožování újmou na zdraví dle § 7 odst. 1 písm. c) bod. 1 ZONP
• úmyslného nepravdivého obvinění z přestupku dle § 7 odst. 1 písm. c) bod. 2 ZONP
• úmyslné schválnosti vůči jinému dle § 7 odst. 1 písm. c) bod 3 ZONP
• či jiného výše nejmenovaného úmyslného hrubého jednání podle § 7 odst. 1 písm. c) bod. 4 ZONP

B) kdy se právnická osoba dopustí

• hrubého ublížení na cti či zesměšnění podle § 7 odst. 2 písm. a) ZONP
• nepravdivého obvinění z přestupku dle § 7 odst. 2 písm. b) bod. 1 ZONP
• schválnosti vůči jinému dle § 7 odst. 2 písm. b) bod 2 ZONP
• jiného výše nejmenovaného hrubého jednání podle § 7 odst. 2 písm. b) bod. 3 ZONP

II. Přestupky proti majetku: 

A) kdy fyzická osoba způsobí úmyslně škodu na cizím majetku

• krádeží dle § 8 odst. 1 písm. a) bod. 1 ZONP
• zpronevěrou dle § 8 odst. 1 písm. a) bod. 2 ZONP
• podvodem dle § 8 odst. 1 písm. a) bod. 3 ZONP
• zničením či poškozením věci dle § 8 odst. 1 písm. a) bod. 4 ZONP
• neoprávněným užíváním cizího majetku dle § 8 odst. 1 písm. b) ZONP
• přisvojením si cizí věci nálezem nebo jinak bez přivolení cizí osoby dle § 8 odst. 1 písm. c) ZONP
• tím, že ukryje, užívá nebo na sebe anebo jiného převede věc, která byla získána přestupkem spáchaným jinou osobou, nebo to, co za takovou věc bylo opatřeno dle § 8 odst. 1 písm. d) ZONP

B) kdy právnická nebo podnikající fyzická osoba úmyslně způsobí škodu na cizím majetku:

• krádeží dle § 8 odst. 2 písm. a) bod. 1 ZONP (přestupku se dopustí též organizátor, návodce nebo pomocník)
• zpronevěrou dle § 8 odst. 2 písm. a) bod. 2 ZONP
• podvodem § 8 odst. 2 písm. a) bod. 3 ZONP
• zničením či poškozením věci z takového majetku § 8 odst. 2 písm. a) bod. 4 ZONP
• neoprávněným užíváním cizího majetku dle § 8 odst. 2 písm. b) ZONP
• přisvojením si cizí věci nálezem nebo jinak bez přivolení cizí osoby dle § 8 odst. 2 písm. c) ZONP
• tím, že ukryje, užívá nebo na sebe anebo jiného převede věc, která byla získána přestupkem spáchaným jinou osobou, nebo to, co za takovou věc bylo opatřeno dle § 8 odst. 2 písm. d) ZONP

III. Přestupky projednávané pouze se souhlasem tzv. osoby přímo postižené spácháním přestupku:

1. přestupky proti občanskému soužití (bod I.) podle § 7 odstavce 1 písm. b) nebo c) anebo podle § 7 odst. 2 písm. b) ZONP spáchané mezi osobami blízkými
2. dále přestupky proti majetku (bod II.) podle § 8 odst. 1 nebo 3 ZONP spáchané mezi osobami blízkými a
3. dále veškeré přestupky hrubých urážek na cti (bod I.) dle § 7 odst. 1 písm. a) ZONP anebo § 7 odst. 2 písm. a) ZONP spáchané mezi osoba blízkými i mezi navzájem cizími osobami,

se projednávají dle § 79 zákona č. 250/2016 Sb. Zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich pouze se souhlasem osoby, která byla přestupkem postižena – tzv. osoba přímo postižená spácháním přestupku.

Osobou blízkou se rozumí:

• příbuzný v řadě přímé – např. rodič, dítě, prarodič, vnuk, pravnuk
• sourozenec – ať už s oběma společnými rodiči, nebo jedním společným rodičem
• manžel – muž nebo žena, kteří vstoupili do trvalého svazku vzniklého způsobem, který stanoví občanský zákoník
• partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství – muž nebo žena, kteří vstoupili do trvalého společenství s osobou stejného pohlaví způsobem, který stanoví zákon o registrovaném partnerství

Obecně se jedná o osobu, jejíž újmu byste pociťovali jako újmu sobě vlastní.

Formulář souhlasu se zahájením řízení naleznete ZDE.
 

IV. Přestupky proti veřejnému pořádku:

A) kdy fyzická osoba

• neuposlechne výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci podle § 5 odst. 1 písm. a) ZONP,
• zneváží postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci podle § 5 odst. 1 písm. b) ZONP,
• maří vykázání ze společného obydlí provedené podle zákona o Policii ČR nebo rozhodnutí soudu o předběžném opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí podle zákona o zvláštních řízeních soudních podle § 5 odst. 1 písm. c) ZONP,
• poruší noční klid podle § 5 odst. 1 písm. d) ZONP,
• vzbudí veřejné pohoršení podle § 5 odst. 1 písm. e) ZONP,
• znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení anebo zanedbá povinnost úklidu veřejného prostranství podle § 5 odst. 1 písm. f) ZONP,
• poškodí nebo neoprávněně zabere veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení, jde-li o případy, které nelze postihnout podle jiných zákonů podle § 5 odst. 1 písm. g) ZONP,
• úmyslně zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní, zamění, pozmění, zakryje nebo přemístí turistickou značku nebo jiné orientační označení podle § 5 odst. 1 písm. h) ZONP,
• poruší podmínky uložené na ochranu veřejného pořádku při konání sportovních, kulturních, pietních a jiných společenských akcí anebo v místech určených k rekreaci, turistice nebo pohřbívání podle § 5 odst. 1 písm. i) ZONP, nebo
• cestou na organizované sportovní utkání, v místě takového utkání nebo cestou zpět z takového utkání má obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím její identifikaci podle § 5 odst. 1 písm. j) ZONP,
• vnese na organizované sportovní utkání pyrotechnický výrobek nebo v místě takového utkání, cestou na takové utkání nebo cestou zpět z takového utkání pyrotechnický výrobek použije podle § 5 odst. 1 písm. k) ZONP.

B) kdy právnická nebo podnikající fyzická osoba podnikající:

• poruší noční klid podle § 5 odst. 2 písm. a) ZONP,
• znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení anebo zanedbá povinnost úklidu veřejného prostranství podle § 5 odst. 2 písm. b) ZONP,
• poškodí nebo neoprávněně zabere veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení, jde-li o případy, které nelze postihnout podle jiných zákonů podle § 5 odst. 2 písm. c) ZONP,
• zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní, zamění, pozmění, zakryje nebo přemístí turistickou značku nebo jiné orientační označení podle § 5 odst. 2 písm. d) ZONP,
• poruší podmínky uložené na ochranu veřejného pořádku při konání sportovních, kulturních, pietních a jiných společenských akcí anebo v místech určených k rekreaci, turistice nebo pohřbívání podle § 5 odst. 2 písm. e) ZONP.

Otázka: Jakými podněty se správní orgán nebude zabývat, neboli co není přestupkem?

02 Příklady jednání, které nenaplňuje znaky přestupku

Níže uvádíme pouze některé příklady toho, co by nemuselo být přestupkem. Věc se však vždy musí posuzovat v kontextu celé situace. Pakliže si nejste jisti, zda situace, která se vám stala, je či není přestupkem, můžete kontaktovat příslušný správní orgán a zkonzultovat celou věc před tím, než ji půjdete oznámit.

Přestupkem například není:

1. Jednání vylučující protiprávnost:

• pokud někdo způsobí újmu jinému z důvodu nutné obrany, přitom platí, že obrana může mít mírně vyšší intenzitu dopadu než samotný útok,
• pokud někdo jedná v tzv. krajní nouzi k odvracení hrozícího nebezpečí – např. pokud rozbije okno, aby se dostal do domu, kde začíná hořet, a zachrání tak životy či majetek,
• pokud někdo sám dá svolení k činu, který by jinak mohl být trestný (svolení přitom nelze udělit k ublížení na zdraví).

2. Jednání, které spadá do roviny občanskoprávní:

Občanskoprávní spor je spor vzniklý z porušení práv a povinností vyplývajících ze soukromého práva, tedy z občanskoprávních, obchodně právních, pracovně právních a rodinně právních poměrů, např.:

• pokud vám někdo neúmyslně poškodí majetek (např. při rekonstrukci bytu poškodí vaši zeď, pes souseda rozkouše vaše boty),
• nemáte-li se sousedem vypořádané majetkové vztahy, např. není zřejmé, čí je plot mezi vašimi nemovitostmi a soused plot odstraní za účelem jeho výměny; není právně vypořádáno spoluvlastnictví pole a spoluvlastník zorá pole bez vědomí dalšího spoluvlastníka,
• o přestupek se ve většině případů nejedná, jste-li obtěžováni sousedem nikoliv úmyslně pachem, prachem, hlukem, kouřem apod., tedy tzv. imisemi (sousedská bezohlednost),
• pakliže je od souseda běžnou intenzitou a četností slyšet projevy domácího zvířectva, které se dají očekávat, a jste jimi rušen,
• cítíte se být ublíženi na cti od jiné osoby výrazy, které se nedají pokládat za hrubě urážlivé – jedná se např. o prosté urážky vyjadřující pojmenování hospodářského zvířectva (kráva, vůl, prase apod.), výrazy označující psychiatrickou diagnózu (idiot, imbecil, kretén apod.) aj.

3. Jednání, která vyplývají z porušení jiných rozhodnutí:

• soudem bylo rozhodnuto o péči o dítě, byl stanoven rozsah péče každého z rodičů, který však není dodržován (v takovém případě se nejedná o přestupek schválnosti, jak se rodiče často mylně domnívají, ale o porušení rozhodnutí soudu, které řeší tento soud).

Dojdete-li k závěru, že mohlo dojít k přestupkovému jednání, je třeba si položit další otázku, zda je Městský úřad Hlinsko právě tím orgánem, kde se bude přestupek řešit.

Otázka: Jak poznám, zda bude přestupek projednávat Městský úřad Hlinsko?

03 Posouzení místa spáchání přestupku

Přestupek byl spáchán na území správního obvodu Města Hlinsko, pakliže k němu došlo v některé z uvedených obcí a jejich místních částí:

Dědová, Hamry, Hlinsko (m.č. Blatno, Čertovina, Chlum, Kouty, Srní), Holetín (m.č. Horní Holetín, Dolní Holetín, Horní Babákov), Jeníkov, Kameničky (vč. m.č. Filipov), Kladno, Krouna (vč. m.č. Čachnov, Františky, Oldříš, Ruda, Rychnov), Miřetice (vč. m.č. Čekov, Bošov, Dachov, Dubová, Krupín, Havlovice, Švihov), Otra­dov, Pokři­kov, Raná (vč. m.č. Medkovy Kopce, Oldřetice), Studnice (vč. m.č. Košinov, Zalíbené), Svratouch, Tisovec (vč. m.č. Dřeveš, Kvasín, Otáňka, Vrbětice), Trhová Kamenice (vč. m.č. Hluboká, Kameničky, Petrkov 3.díl, Polom, Rohozná, Zubří), Včelákov (vč. m.č. Bystřice, Dolní Babákov, Hůrka, Příkrakov, Střítež, Vyhnánov), Vítanov (vč. m.č. Stan), Vojtě­chov (vč. m.č. Pláňavy), Vortová (vč. m.č. Lhoty), Všeradov (vč. m.č. Jasné Pole, Milesimov), Vysočina (m.č. Dřevíkov, Možděnice, Petrkov 1. díl, Rváčov, Svatý Mikuláš, Svobodné Hamry, Veselý Kopec)

V případě tzv. distančních deliktů (přestupky spáchané na dálku – typicky prostřednictvím internetové komunikace) je důležité, zda je známo místo, odkud byl čin spáchán (příslušným je pak správní orgán v uvedeném místě). Pakliže toto místo zřejmé není, považuje se za místo spáchání činu tam, kde nastal následek (dopad) přestupkového jednání. 

Otázka: Kdo je pro územní obvod města Hlinsko příslušným správním orgánem, který bude přestupky řešit?

04 Správní orgán příslušný pro územní obvod města Hlinsko

Věcně a místně příslušným správním orgánem pro přestupky dle kapitoly 01 je:

Městský úřad Hlinsko, odbor kancelář tajemníka, úsek provozně-právní

adresa pracoviště (kanceláře): Poděbradovo nám. 1, Hlinsko, vchod „B“ za radnicí

tel. kontakty: 469 315 333; 469 315 318; 704 613 668

e-mail: horakova.lada@seznam.cz; cimburkova@hlinsko.cz

ID DS: k4hby3r

Úřední hodiny jsou shodné s úředními hodinami MÚ Hlinsko, osobní návštěvu je třeba telefonicky předem domluvit.

Podatelna MÚ Hlinsko se nachází na adrese: Adámkova třída 554, Hlinsko

Elektronická podatelna: e-podatelna@hlinsko.cz

IČO: 00270059, DIČ CZ00270059

Výše uvedený správní orgán vede agendu přestupků dle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Zejména řeší přestupky proti pořádku ve státní správě, v územní samosprávě, přestupky proti  veřejnému pořádku, občanskému soužití, majetku a dále přestupky, k jejichž projednávání je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, pakliže nespadají do kompetence jiného odboru Městského úřadu Hlinsko.

K řešení dopravních přestupků v daném území je příslušný odbor dopravy MÚ Hlinsko.

Přestupky podle zvláštních právních předpisů v oblasti životního prostředí, stavebnictví, živnostenského zákona aj., náležejí do působnosti odboru dle zaměření.

Otázka: Kam oznámit, že mohlo dojít ke spáchání přestupku?

05 Adresáti oznámení možného spáchání přestupku

Zjednodušeně vzato má podatel tři způsoby oznámení možného spáchání přestupku. Před podáním oznámení je ale zároveň vhodné, aby se podatel zamyslel nad tím, zda on sám osobně neměl podíl na celé záležitosti. Pakliže by v průběhu řízení takové zjištění vyšlo najevo, vystavuje se riziku, že i on bude označen za podezřelého v určité části řešeného případu. Je běžným omylem oznamovatelů přestupků, když se domnívají, že pokud věc oznámí, jsou automaticky „hájeni“ a jejich činy v souvislosti s řešenou záležitostí nebudou posuzovány jako možné přestupkové jednání.

Oznámení můžete učinit prostřednictvím:

1. Policie ČR („PČR“)

Policie ČR přijímá veškerá oznámení od občanů a jiných subjektů, shromažďuje důkazní materiály a předšetřuje oznámení (identifikuje osoby, zajišťuje důkazní materiály).

Pakliže se ve Vámi posuzované věci jedná o složitější případ, s různými důkazními prostředky (fotografie, videozáznamy, audiozáznamy, předměty apod.), či neznáte jméno a datum narození pachatele/ů či svědka/ů nebo další podstatné okolnosti případu (např. výši škody), nebo by k zjištění skutkového stavu věci bylo zapotřebí dalšího pátrání po svědcích, kamerových záznamech apod., je vhodnější oznámit věc právě na policii, která má pravomoc zjišťovat totožnost osob a provádět další úkony, které jí přísluší. Policie převezme od oznamovatele i videosoubory, zvukové soubory, fotografie aj. Po shromáždění potřebných informací PČR posoudí, zda mohl být spáchán trestný čin či přestupek a podle toho dále postupuje. V případě přestupku může sama uložit podezřelé osobě blokovou pokutu nebo věc odložit. Pakliže bylo jednání posouzeno jako přestupek a věc nebyla vyřešena PČR, tato předá věcně a místně příslušnému správnímu orgánu Oznámení přestupku k dalšímu opatření.

Skutek je možno oznámit na kterékoliv služebně PČR na území České republiky, služebna Obvodního oddělení Hlinsko se nachází na adrese Ležáků čp. 1351, Hlinsko, její provoz je nepřetržitě.

Korespondenční adresa: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Pardubického kraje
Územní odbor Chrudim, Obvodní oddělení  Hlinsko, Ležáků 1351, 539 01 Hlinsko

Telefonní číslo: 974 572 701
e-mail:    cr.oop.hlinsko@pcr.cz

2. Městské policie („MP“)

Městská policie má při shromažďování podkladů oznámené věci obdobné pravomoci jako Policie ČR, v určitých zákonem stanovených případech může věc sama vyřešit např. uložením blokové pokuty. Pokud věc sama neukončí, předá ji věcně a místně příslušnému správnímu orgánu.

Městská policie Hlinsko se nachází na adrese Adámkova třída čp. 654, její provoz je nepřetržitě.

Korespondenční adresa: Městská policie Hlinsko, Adámkova třída čp. 654, 539 23 Hlinsko

Telefonní číslo: 603 386 614

3. Správního orgánu

Kdokoli má právo správním orgánům podat podnět k prošetření možného spáchání přestupku. Správní orgány mají povinnost podnět přijmout.

Na rozdíl od jiných typů písemností může podnět podat kdokoliv. Zahájení řízení však závisí pouze na vlastním uvážení správního orgánu. Podatel podnětu nemá v řízení žádná další práva ani postavení účastníka řízení (pokud mu v daném typu řízení nepřiznává účastenství přímo zákon). To znamená, že pokud podáte podnět správnímu orgánu o tom, že někdo mohl spáchat přestupek, a nevznikne vám v té souvislosti škoda či nebudete mít v řízení postavení osoby přímo postižené (viz kapitola 01 bod III.), nebudete informováni o tom, jak řízení postupuje, nemáte právo vyjádřit se k jednotlivým podkladům řízení, nemáte právo nahlížet do spisu ani se proti případnému rozhodnutí odvolat.

Na základě informací, které do podnětu zformulujete, může konkrétní správní orgán dojít k závěru, že je potřeba daný problém řešit a zahájit správní řízení. Řízení je zahájeno jen tehdy, pokud správní orgán na základě vlastního uvážení dojde k závěru, že byly naplněny zákonné důvody pro zahájení řízení. V takovém případě zahájí z vlastní iniciativy správní řízení, tzv. řízení z moci úřední. V rámci takového řízení může správní orgán účastníkům řízení založit, změnit nebo zrušit práva či povinnosti, např. udělit obviněnému z přestupku pokutu. Podněty mohou směřovat k zahájení různých správních řízení, proto je vhodné podnět formulovat tak, aby bylo správnímu orgánu zřejmé, že existují dostatečně závažné důvody pro zahájení řízení.

Pokud podatel dá správnímu orgánu podnět (oznámení) o možném spáchání přestupku, musí počítat s tím, že se pravděpodobně bude účastnit dalšího procesu. Může být vyzván k podání vysvětlení, k doložení důkazních materiálů, či předvolán jako svědek události. V takovém případě má zákonnou povinnost se k ústnímu jednání dostavit, jinak se sám vystavuje nebezpečí finančního postihu (pořádkové pokuty) za ztěžování průběhu řízení.

Byla-li zároveň možným přestupkovým jednáním podateli způsobena škoda finančního charakteru (např. poškozená věc, majetek, oblečení, nutnost zakoupení léčiva apod.), je třeba doložit důkazy o této škodě (např. fotografie poškozené věci) a doklad o výši škody či alespoň odborný odhad výše škody. Správní orgán bude požadovat též informaci o tom, zda se v řízení podatel hodlá připojit s náhradou této škody. Přihlášení se s náhradou škody (a doložení její výše), jej automaticky posune do roviny účastníka řízení – poškozeného.

Zároveň však zpravidla bude nutné uskutečnit ústní jednání, ke kterému bude písemně předvolán.

Důležité je proto sdělit správnímu orgánu veškeré informace, které by měly vliv na průběh řízení a zároveň kompletní a aktuální kontaktní údaje, zejména doručovací adresu, na které podatel skutečně poštu přebírá, pakliže se nezdržuje v místě trvalého pobytu.

Otázka: Co musí obsahovat podání, které chci poslat správnímu orgánu?

06 Náležitosti podání

Podání musí splňovat náležitosti podle § 37 správního řádu. Ten uvádí, že z podání musí být patrno:

1. kdo ho činí:              

1. fyzická osoba uvede: jméno, příjmení, datum narození, adresu trvalého bydliště, případně jinou adresa pro doručování, adresu datové schránky (je-li zřízena), v ideálním případě též telefonní kontakt a e-mail, 
2. fyzická osoba v souvislosti s podnikáním uvede: IČO a adresu zapsanou v obchodním rejstříku a adresu datové schránky, je-li zřízena
3. právnická osoba uvede: svůj název nebo obchodní firmu, IČO, adresu sídla firmy, popřípadě jinou adresu pro doručování a adresu datové schránky, je-li zřízena,

2. které věci se týká – označení podstaty věci (např. oznámení možného spáchání přestupku, odpor proti příkazu, odvolání proti rozhodnutí), příp. spisová značka věci, ke které se podání vztahuje (jde-li o probíhající řízení, je spisová značka zpravidla uvedena v hlavičce písemností, které jste obdrželi),

3. co se navrhuje - čeho se chce podatel domoci,

4. označení a adresa orgánu, jemuž je podání určeno (viz kapitola 04),

5. vlastnoruční podpis podatele – tento není nutný, pakliže je písemnost zaslána prostřednictvím vlastní datové schránky toho, kdo podání činí.

Avšak pozor! Je třeba rozlišovat datovou schránku fyzické osoby a datovou schránku fyzické osoby podnikající (či právnické osoby). Pakliže se podání vztahuje k soukromé sféře osoby, tedy k „fyzické osobě“, není správným postupem odeslat podání z datové schránky, která byla zřízena „fyzické osobě podnikající“ a obráceně, případně dokonce prostřednictvím DS právnické osoby.

Pro podání oznámení možného spáchání přestupku můžete využít formulář níže.

Zaslat jej můžete:          

1. datovou schránkou,
2. poštou,
3. osobně na adrese podatelny MÚ Hlinsko,
4. osobně v kanceláři správního orgánu,
5. prostřednictvím elektronické podatelny,
6. e-mailem (pouze vlastnoručně podepsané podání) – zaslání je třeba předem telefonicky domluvit a vyčkat potvrzení přijetí. V případě, že přijetí vašeho podání nebude správním orgánem potvrzeno, je pravděpodobné, že nebylo řádně doručeno a jeho doručení se následně nelze domáhat.

Elektronické přílohy (důkazní materiály) můžete předat správnímu orgánu některým z těchto způsobů:

1. osobně v kanceláři správního orgánu na technickém nosiči (CD, DVD, flash disk, SD karta),
2. prostřednictvím elektronické podatelny (do celkového objemu dat 3MB),
3. prostřednictvím e-mailu (do celkového objemu dat 3MB) - zaslání je třeba předem telefonicky domluvit a vyčkat potvrzení přijetí. V případě, že přijetí vašeho podání nebude správním orgánem potvrzeno, je pravděpodobné, že nebylo řádně doručeno a jeho doručení se následně nelze domáhat,
4. prostřednictvím aplikace WhatsApp na tel. č. 704 613 668 (po předchozí telefonické dohodě),
5. prostřednictvím veřejně dostupné webové úschovny dat po předchozí telefonické dohodě (např. https://www.uschovna.cz/).

Veškeré kontaktní údaje naleznete v kapitole 04.

Formulář pro oznámení možného spáchání přestupku naleznete ZDE

Otázka: Jak naloží správní orgán s mým oznámením přestupku?

07 Postup správního orgánu při oznámení přestupku

Poté, co správní orgán podnět přijme, zaeviduje jej i se všemi doloženými přílohami a založí spis. Již v tuto chvíli musí předběžně právně posoudit, o jaký přestupek se v konkrétním případě jedná.
Pokud je podnět formulován nejasně, může být podatel vyzván k podání vysvětlení (osobní dostavení se ke správnímu orgánu), kde budou okolnosti děje objasněny. Z tohoto důvodu je vhodné, aby podatel uvedl svoje kontaktní telefonní číslo a správní orgán se s ním mohl předem domluvit na termínu, který bude oběma stranám vyhovovat.
Správní orgán posoudí, zda je věcně příslušný řešit podání, to znamená, zda oznámený skutek může řešit on sám, nebo spadá do kompetence jiného orgánu. V takovém případě by bylo podání postoupeno věcně příslušnému orgánu. Posuzována je též závažnost skutku. Pakliže by správní orgán dospěl k závěru, že skutek může naplňovat znaky trestného činu, předá podnět k posouzení příslušného státnímu zástupci.
Dále je posuzována místní příslušnost – jde o odpověď na otázku, kde se skutek stal, a zda právě ten konkrétní správní orgán jej bude řešit (viz kapitola 03). 
Následně je posuzováno, zda podnět vůbec naplňuje některý ze znaků přestupků, které jsou definovány zákonem. Jedná se o tzv. formální znaky přestupku. Obecné formální znaky jsou protiprávnost, trestnost, přestupková způsobilost a výslovné označení za přestupek.
V případě, že se jedná o přestupek, který lze projednat pouze se souhlasem tzv. osoby přímo postižené spácháním přestupku (viz kapitola 01 bod III.), vyrozumí správní orgán tuto osobu, že má právo udělit souhlas se zahájením řízení, a to ve lhůtě, kterou správní orgán stanoví (téměř výhradně je poskytnuta minimální zákonná lhůta 30 dnů ode dne doručení písemnosti). Pakliže v této lhůtě správní orgán neobdrží souhlas se zahájením řízení, je věc odložena podle § 76 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky. O tomto je vyrozuměna uvedená osoba a případně podezřelý z přestupku. Pakliže jsou mimo skutků, které se mohou projednávat pouze se souhlasem osoby přímo postižené, oznámeny i další skutky podezřelého, tyto jsou dále řešeny z úřední povinnosti, taktéž z úřední povinnosti řeší správní orgán přestupky, které by se jinak řešily pouze se souhlasem osoby přímo postižené, pakliže byly důvodem pro vykázání ze společného obydlí nebo byla-li spácháním přestupku postižena osoba mladší 18 let.

S podnětem tedy může být zjednodušeně řečeno naloženo několika způsoby:

1. Předání/postoupení jinému orgánu, který je věcně či místně příslušný.
2. Odložení věci v případě, že nejsou naplněny formální znaky přestupku (nejedná se o přestupek, podezřelý z přestupku nedovršil v době spáchání skutku věk 15 let, podezřelý z přestupku požívá výsad a imunit, podezřelý z přestupku nebyl v době spáchání skutku pro nepříčetnost za přestupek odpovědný, fyzická osoba nebo podnikající fyzická osoba podezřelá ze spáchání přestupku zemřela, či zanikla odpovědnost právnické osoby za přestupek, aniž by přešla na právního nástupce, dále z důvodu, že zanikla odpovědnost za přestupek, nebo o totožném přestupku již bylo dříve zahájeno řízení proti téže osobě, či bylo dokonce o takovém skutku již rozhodnuto, dále jestliže se o totožném skutku již vede trestní řízení. Důvody pro odložení věci jsou definovány v § 76 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v platném znění.
3. Vyřízení věci ve zkráceném řízení. Pakliže správní orgán dojde k závěru, že byl shromážděn dostatek důkazů pro uznání viny obviněného z přestupku a v důsledku přestupku nebyla způsobena škoda, kterou viník neuhradil, a nejedná se zároveň o přestupek, který může být projednán jen se souhlasem tzv. osoby přímo postižené spácháním přestupku (viz výše), může v určitých zákonem stanovených případech ukončit věc:
   1. příkazem na místě (uložením blokové pokuty) nebo
   2. příkazem (forma písemného rozhodnutí doručeného obviněnému z přestupku).

V případě příkazu na místě je nezbytný souhlas podezřelé osoby s takovým ukončením věci a podpisem příkazového bloku tento nabývá právní moci a nelze se proti němu odvolat.

4. Zahájení správního řízení. Správní řízení je zahájeno, když účastníci řízení – obviněný, poškozený či vlastník věci, příp. jiné osoby s vybranými procesními právy, obdrží písemnost Oznámení o zahájení řízení. Pakliže byla věc prvotně řešena příkazem, proti kterému byl podán odpor (viz kapitola 10), je datem zahájení řízení datum doručení tohoto příkazu obviněnému, resp. všem obviněným z přestupku. K zahájení řízení musí dojít ve lhůtě do 1 roku ode dne spáchání skutku, jinak je skutek promlčen.

Spolu s oznámením o zahájení řízení je zpravidla předvoláno i ústní jednání. Jde o jednání, na kterém jsou přítomny oprávněné úřední osoby, které mají přestupkovou agendu na starost, obviněný či obvinění (případně nebo též jejich zástupce na základě plné moci), v případě mladistvých obviněných jejich zákonný zástupce a zástupce orgánu sociálně právní ochrany dětí, dále poškozený/í či vlastník věci, která v souvislosti s přestupkem může být či byla zabrána a osoba přímo postižená spácháním přestupku (viz kapitola 01 bod III.).

Tyto osoby jsou přítomny jednání po celou jeho dobu.

Pokud v případě skutku obviněného byla předběžně stanovena právní kvalifikace podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo § 7 ost. 2 písm. a) ZONP, pokusí se správní orgán nejprve obviněného a osobu, které bylo ublíženo na cti (osobu přímo postiženou spácháním přestupku), usmířit. Pokud dojde k usmíření, je řízení o urážkách zastaveno a dále se neprojednává. V opačném případě se pokračuje v projednávání.

V rámci ústního jednání jsou přítomné osoby poučeny o jejich právech a povinnostech (viz kapitola 08) a poté jsou provedeny všechny dosud zjištěné důkazní materiály (listinné důkazy, fotografie, videozáznamy, pokud jsou přípustným důkazním prostředkem). Za jejich účasti jsou jednotlivě vyslechnuti i předvolaní svědci události či osoby, které by mohly průběh skutku jakkoliv objasnit, nebo znalci, kdy účastníci řízení mají možnost klást těmto svědkům či znalcům otázky, a to prostřednictvím správního orgánu. V závěru mají účastníci řízení právo na vyjádření, mohou navrhovat další důkazy či výslechy svědků, a to až do doby vydání rozhodnutí ve věci. Z ústního jednání je pořízen úřední záznam, který obdrží každý z účastníků řízení. Délka ústního jednání je odvislá od počtu osob, které se ho účastní. Přibližně je třeba počítat s časovým úsekem zhruba 20 minut na každou přítomnou osobu. Ve složitějších případech nebo v případě provádění důkazů videozáznamem či rozsáhlejších listinných důkazů je často vyžadován delší čas.

Ústní jednání může být nařízeno opakovaně, pokud je třeba vyslechnout další svědky či provést další důkazní materiály.

Účastníci řízení poté mají právo se ve lhůtě do 5 dnů od uskutečněného ústního jednání vyjádřit a seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí (pakliže tak již neučinili v rámci ústního jednání). Následně správní orgán vydá ve věci rozhodnutí. Rozhodnutí musí být vydáno nejpozději ve lhůtě do 1 roku od zahájení řízení.

Po ústním jednání může správní orgán věc rozhodnout následujícím způsobem:

1. Zastavení řízení. O zastavení řízení správní orgán rozhodne v případě, kdy dojde k závěru, že se skutek nestal nebo není přestupkem, skutek nespáchal obviněný, spáchání skutku nebylo obviněnému prokázáno, obviněný požívá výsad a imunit podle mezinárodního práva či jiného zákona, je senátorem nebo poslancem, který požádal o projednání přestupku v disciplinárním řízení, obviněný v době spáchání skutku nedovršil patnáctý rok věku, obviněný nebyl v době spáchání skutku pro nepříčetnost za přestupek odpovědný či odpovědnost za přestupek zanikla, o totožném přestupku dříve zahájil řízení proti téže osobě jiný správní orgán, o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo orgánem činným v trestním řízení, obviněný zemřel nebo zanikl, o skutku již bylo rozhodnuto jako o disciplinárním deliktu, správní orgán v průběhu řízení zjistí, že se jedná o přestupek, který lze projednat pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku a tento souhlas nebyl dán nebo tato osoba vzala svůj souhlas zpět, či došlo k usmíření ve věci urážek na cti mezi obviněným z přestupku a osobou blízkou. Jednotlivé důvody zastavení řízení jsou specifikovány v § 86 zákona č. 250/2016 Sb., a dále v § 7 odst. 8 ZONP.
2. Uložení blokové pokuty nikoli jako první úkon v řízení. Pakliže při ústním jednání dojde správní orgán k závěru o vině obviněného, nejsou ve věci sporné otázky, ve věci není další účastník řízení (zejména poškozený) či jiná osoba s vybranými procesními právy, jejichž práva by mohla být krácena, zároveň obviněný se k činu doznal a vyjádřil souhlas s ukončením řízení uložením blokové pokuty, může správní orgán k takovému kroku přistoupit, aniž by bylo ve věci vydáno písemné rozhodnutí. V tomto případě je obviněnému uložena bloková pokuta, nejsou však ukládány k úhradě náklady řízení. MÚ Hlinsko v takovém případě ukládá pouze blokové pokuty na místě uhrazené (úhradu je nutné provést na místě). Podpisem příkazového bloku se toho rozhodnutí stává pravomocným a nelze se proti němu odvolat.
3. Vydání rozhodnutí o vině obviněného. Správní orgán vydá písemné rozhodnutí o vině, kde ve výroku rozhodnutí specifikuje, z čeho je obviněný uznán vinným (právní kvalifikace přestupku, popis skutkové podstaty přestupku – tedy kdy, kde a co obviněný neoprávněně provedl), je mu uložen správní trest a dále povinnost úhrady nákladů řízení, případně může být uloženo ochranné opatření. Obviněnému zároveň může správní orgán uložit povinnost uhradit poškozenému škodu, pakliže je řádně prokázána, vznikla v souvislosti s přestupkem, a nebyla obviněným dobrovolně uhrazena. Na přiznání této náhrady však nemá poškozený právní nárok, je tzv. adhezním řízením. Pakliže správní orgán nárok na náhradu škody nepřizná, odkáže poškozeného s jeho nárokem na věcně a místně příslušný civilní soud, a to buď zcela, nebo zčásti.

Pro každou právní kvalifikaci skutku zákon definuje, jaký správní trest lze uložit, případně rozsah, ve kterém může být trest uložen. Nejnižším správním trestem je napomenutí, nelze jej však uložit ve všech případech. Naopak správní trest může být za zákonem daných podmínek zvýšen, typicky v případě, že se jedná o recidivu chování (tzv. opakované spáchání přestupku), tzn., že skutek stejné právní kvalifikaceobviněný spáchal ve lhůtě kratší 1 roku od právní moci předchozího obdobného protiprávního jednání. Tento institut se posuzuje pouze u části přestupků § 5 a u přestupků podle § 7 a 8 ZONP. Ochranným opatřením může být omezující opatření – např. spočívající v zákazu navštěvovat určená veřejně přístupná místa nebo místa, kde se konají sportovní, kulturní a jiné společenské akce, popř. povinnost zdržet se styku s určitou osobou nebo vymezeným okruhem osob nebo povinnost podrobit se programu pro zvládání agrese nebo násilného chování, a to za podmínek stanovených zákonem. Uloženo může být také propadnutí či zabrání věci, opět za podmínek stanovených zákonem.

V případě mladistvých obviněných je zákonem stanovena nižší sazba správního trestu, která může být uložena.

Výše nákladů řízení se řídí Vyhláškou č. 520/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů a může být rozhodnutím správního orgánu snížena pouze na požádání obviněného či zákonného zástupce nebo orgánem sociálně právní ochrany dětí v případě nezletilého obviněného. Správnímu orgánu přitom musí být doloženy důkazy o finanční a majetkové situaci obviněného, pro které mají být náklady řízení sníženy.

Otázka: Jaká budu mít práva a povinnosti?

08 Postavení účastníků řízení a dalších subjektů v souvislosti se správním řízením

V řízení o přestupcích mohou vystupovat různé subjekty (účastníci řízení a osoby s vybranými procesními právy). Záleží tedy na tom, jaké postavení v řízení budete mít. Často se jedná o souběh několika postavení pro jednu osobu. Budete-li tedy v řízení např. vystupovat jako svědek a zároveň poškozený, budete mít při svědecké výpovědi při ústním jednání povinnosti svědka, v další části, kde budete poškozeným, máte práva účastníka řízení - poškozeného.

A) Plná moc k zastupování

Účastníci řízení mají právo zvolit si zmocněnce na základě plné moci. Zmocněncem může přitom být kterákoliv osoba starší 18 let, jejíž způsobilost k právním úkonům nebyla soudem omezena a která nemá v řízení postavení svědka, znalce nebo tlumočníka. Zákon na osobu zmocněnce neklade žádné jiné požadavky, čili jím nemusí být osoba s právnickým vzděláním.

Zmocnění se dokládá plnou mocí. Pakliže je plná moc udělena pro konkrétní správní řízení či pouze pro některé úkony v tomto řízení, a nejedná se tak o tzv. generální plnou moc (na základě níž je zmocněnec oprávněn zastupovat zmocnitele obecně ve všech věcech), nemusí podpisy na takové plné moci být úředně ověřeny. Plná moc může být též udělena (a zapsána) až při ústním jednání do protokolu.

B) Účast na ústním jednání

Pro všechny osoby předvolané k ústnímu jednání obecně platí, že předvolání od správního orgánu a následná účast na jednání zakládá překážku v práci z důvodu obecného zájmu. Dle § 200 zákoníku práce poskytne zaměstnavatel zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Dle ustanovení § 202 zákoníku práce se za občanskou povinnost považuje též účast osoby předvolané k jednání u správního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku. Dle § 206 práce, je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli, zejména předvolánkou od správního orgánu. Předvolaný si též může nechat správním orgánem potvrdit účast na jednání.

Předvolaný má povinnost dostavit se na předvolání. Nemůže-li se ze závažných důvodů dostavit na předvolání, má povinnost se řádně a včas omluvit. Omluvu posuzuje správní orgán. Pakliže povinnost bez řádné omluvy nesplní a závažně tím ztěžuje průběh řízení, může mu být uložena pořádková pokuta nebo může být předveden (městskou či státní policií). Obecně platí, že omluva musí být včasná (bezodkladná) a řádná, přitom musí existovat závažný důvod omluvy. Za závažný důvod omluvy není pokládána nutnost být v zaměstnání, na dovolené či u lékaře, nejedná-li se o závažný zdravotní stav, resp. akutní problém. Typickým závažným důvodem omluvy je hospitalizace ve zdravotnickém zařízení či onemocnění, kvůli kterému je pacient upoután na lůžko (horečnaté onemocnění apod.). Řádnost omluvy spočívá v předložení dokladu o závažném důvodu omluvy (např. lékařská zpráva prokazující upoutání na lůžko či hospitalizaci). 

C) Práva a povinnosti účastníků řízení a dalších subjektů ve správním řízení

1. Oznamovatel – osoba, která oznámila možné protiprávní jednání. Oznamovatel má právo být vyrozuměn, jak bylo s jeho oznámením naloženo, pokud o to výslovně požádal. Vyrozumění se uskuteční ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení. Pakliže oznamovatel požádal o vyrozumění první orgán, u kterého oznámení činil (např. PČR), automaticky to neznamená, že se tato žádost vztahuje i na další orgány, které budou s oznámením nakládat (např. správní orgán).

Oznamovatel nemá právo nahlížet do spisu (mimo své vlastní výpovědi).

2. Předvolaný – osoba, která byla správním orgánem předvolána (bez dalšího určení postavení). Předvolaný má povinnost dostavit se na předvolání. Nemůže-li se ze závažných důvodů dostavit na předvolání, má povinnost se řádně a včas omluvit.

3. Svědek události – osoba, která svými smysly mohla vnímat děj, který je předmětem správního řízení. Svědek události má právo odepřít odpověď na dotaz účastníka řízení, osoby přímo postižené, znalce či správního orgánu, pokud by svojí výpovědí mohl způsobit sobě nebo osobě blízké nebezpečí stíhání pro trestný čin či přestupek, nesmí být vyslýchán, jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti. Svědek při své výpovědi musí vypovídat pravdivě a nic nesmí zamlčet, jinak by se mohl vystavit nebezpečí stíhání pro křivou výpověď či křivé podání vysvětlení. Má povinnost předložit občanský průkaz. Svědek má povinnost dostavit se na předvolání. Nemůže-li se ze závažných důvodů dostavit na předvolání, má povinnost se řádně a včas omluvit (viz B). Svědek nemá právo nahlížet do spisu, může mu však být poskytnuta kopie jeho vlastní výpovědi. Svědek může správní orgán požádat o svědečné náhradou za ušlý výdělek či zisk. K tomu musí doložit patřičné podklady. Více informací a formuláře naleznete ZDE.

4. Podezřelý – podezřelou je osoba, u níž existuje vyšší míra pravděpodobnosti, že se mohla dopustit protiprávního jednání (přestupku či trestného činu), ale dosud nebylo proti ní zahájeno správní řízení. Podezřelý má právo nevypovídat, pokud by svojí výpovědí mohl způsobit sobě či osobě blízké nebezpečí stíhání pro trestný čin či přestupek, nesmí být vyslýchán, jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti. Má povinnost předložit občanský průkaz.

Podezřelý nemá právo nahlížet do spisu. Toto právo mu přísluší až po zahájení řízení, kdy je v postavení obviněného.

5. Obviněný - je účastníkem řízení. Obviněným, který může být fyzickou osobou, fyzickou osobou podnikající, či právnickou osobou, se stává podezřelý z přestupku okamžikem, kdy bylo proti němu zahájeno správní řízení (doručením oznámení o zahájení řízení, příkazu nebo příkazu na místě jako prvního úkonu v řízení). Obviněný má právo nevypovídat nebo odmítnout odpovědět na dotaz účastníka řízení, svědka či znalce, může odepřít odpověď, pokud by svojí výpovědí mohl způsobit sobě či osobě blízké nebezpečí stíhání pro trestný čin či přestupek, nesmí být vyslýchán, jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti. Obviněný má dále právo vyjádřit v řízení své stanovisko, klást otázky účastníkům řízení, svědkům a znalcům, má právo označit důkazy na podporu svých tvrzení (navrhovat nové důkazy), navrhovat konání ústního jednání, má právo zvolit si zmocněnce, nahlížet do spisu, činit si výpisy, má právo na pořízení kopie spisu či jeho části.

Při úkonech v souvislosti s řízením má povinnost předložit občanský průkaz. Nemůže-li se obviněný ze závažných důvodů dostavit na předvolání, má povinnost se řádně a včas omluvit. Omluvu posuzuje správní orgán. (viz B) Povinností obviněného není dostavit se k ústnímu jednání. Pakliže se obviněný k jednání nedostaví bez včasné a řádné omluvy, bude ústní jednání konáno v jeho nepřítomnosti, čímž se ochuzuje o práva, jež mu jsou zákonem stanovena (klást otázky přítomným svědkům, znalcům, navrhovat důkazy, být u všech úkonů v řízení).

Dokud není pravomocným rozhodnutím vyslovena vina obviněného, hledí se na něho jako na nevinného. V pochybnostech správní orgán rozhodne v jeho prospěch. Obviněný má právo navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí. Správní orgán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci. Nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí. Obviněný má právo nahlížet do spisu i v případě, že rozhodnutí je již v právní moci.

6. Poškozený - je účastníkem řízení v části, která se týká jím uplatněného nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Poškozený je subjektem (fyzickou osobou, fyzickou osobou podnikající, právnickou osobou), kterému v přímé souvislosti s protiprávním jednáním jiného vznikla finanční újma. Poškozeným se takový subjekt stává okamžikem, kdy se v řízení připojuje s náhradou škody, a to nejpozději  v den, kdy je konáno ve věci první ústní jednání. Pakliže je správnímu orgánu z oznámení možného spáchání přestupku zřejmé, že mohlo dojít ke škodě, vyrozumí případného poškozeného  o možnosti připojit se v řízení s náhradou škody. Pakliže se poškozený připojil s náhradou škody již v předchozím trestním řízení v téže věci, je považován za poškozeného i v přestupkovém řízení, aniž by činil další úkony.

Poškozený má právo nevypovídat nebo odmítnout odpovědět na dotaz účastníka řízení, svědka či znalce, může odepřít odpověď, pokud by svojí výpovědí mohl způsobit sobě či osobě blízké nebezpečí stíhání pro trestný čin či přestupek, nesmí být vyslýchán, jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti. Poškozený má dále právo vyjádřit v řízení své stanovisko, klást otázky účastníkům řízení, svědkům a znalcům, má právo označit důkazy na podporu svých tvrzení (navrhovat nové důkazy), má právo zvolit si zmocněnce, nahlížet do spisu, činit si výpisy, má právo na pořízení kopie spisu či jeho části. Má povinnost předložit občanský průkaz.

Nemůže-li se poškozený ze závažných důvodů dostavit na předvolání, má povinnost se řádně a včas omluvit. Omluvu posuzuje správní orgán. Povinností poškozeného není dostavit se k ústnímu jednání. Pakliže se však k jednání nedostaví bez včasné a řádné omluvy (viz B), bude ústní jednání vedeno v jeho nepřítomnosti, čímž se ochuzuje o práva, jež mu jsou zákonem dána (klást otázky, navrhovat důkazy, být u všech úkonů v řízení). Má právo navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí. Správní orgán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci. Nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí. Má právo nahlížet do spisu i v případě, že rozhodnutí je již v právní moci, právo nahlížet do spisu však poškozenému přísluší až po okamžiku zahájení řízení.

7. Vlastník věci, která může být nebo byla zabrána v části řízení, která se týká zabrání věci nebo náhradní hodnoty je obdobně jako poškozený účastníkem řízení v části, která se týká zabrání věci nebo náhradní hodnoty. Práva a povinnost má shodná s poškozeným.

8. Osoba přímo postižená spácháním přestupku (definice viz kapitola 01 bod III.) - má právo v řízení, k jehož zahájení nebo pokračování dala souhlas, jakož i v řízení, které lze zahájit nebo v něm pokračovat bez takového souhlasu, má právo na vyrozumění o zahájení řízení, má právo navrhovat důkazy, činit jiné návrhy po celou dobu řízení, má právo na poskytnutí informací o řízení, má právo vyjádřit v řízení své stanovisko, právo nahlížet do spisu (po zahájení řízení), činit si výpisky, má právo účastnit se ústního jednání, být při všech úkonech v řízení, vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům řízení a má právo na oznámení rozhodnutí. Osoba přímo postižená nemá právo na odvolání.

9. Zákonný zástupce a opatrovník mladistvého obviněného a orgán sociálně-právní ochrany dětí - má právo na vyrozumění o zahájení řízení, má právo navrhovat důkazy, činit jiné návrhy po celou dobu řízení, má právo na poskytnutí informací o řízení, má právo vyjádřit v řízení své stanovisko, právo nahlížet do spisu, činit si výpisky, má právo účastnit se ústního jednání, být při všech úkonech v řízení, vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům řízení, má právo na oznámení rozhodnutí, má právo podat odvolání ve prospěch mladistvého obviněného proti rozhodnutí o přestupku nebo proti rozhodnutí o schválení dohody o narovnání, právo podat žádost o obnovu řízení nebo o vydání nového rozhodnutí. Zákonný zástupce a opatrovník mladistvého má právo zvolit mladistvému obviněnému zmocněnce.

Otázka: Co dělat, pokud se chci bránit proti vydanému rozhodnutí správního orgánu?

10 Odvolání proti vydaným rozhodnutím

1. Proti vydanému příkazu na místě (tzv. „blokovka“) se nelze tzv. odvolat, tedy bránit se řádným opravným prostředkem, neboť jeho podepsáním souhlasíte s tím, že jste přestupek spáchali a dnem podpisu tento příkaz na místě nabývá právní moci. Jedinou možností je podat podnět k přezkumnému řízení, o kterém rozhoduje orgán nadřízený správnímu orgánu.

2. Proti Rozhodnutí – příkazu, který je vydán správním orgánem ve zkráceném řízení (bez uskutečněného ústního jednání), lze podat odpor, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy byl příkaz doručen. V podaném odporu není nutné uvádět důvody, proč s rozhodnutím adresát nesouhlasí.

3. Proti vydanému Rozhodnutí o vině obviněného (po uskutečněném ústním jednání) a rozhodnutí o zastavení řízení mohou účastníci řízení (obviněný, poškozený či vlastník věci), případně zákonný zástupce nebo orgán sociálně právní ochrany dětí za nezletilého obviněného podat odvolání, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemnosti všem účastníkům řízení.

Pro posouzení musí odvolání obsahovat též důvod odvolání, a čeho se odvolatel domáhá (jaký výrok je odvoláním napadán, z jakého důvodu, co je navrhováno).

4. Proti vydanému usnesení o odložení věci se nelze bránit odvoláním. Můžete podat podnět k přezkumnému řízení.

5. Pakliže již uplynula lhůta pro odvolání (8 dnů od doručení v případě příkazu či 15 dnů od doručení v případě rozhodnutí) a rozhodnutí nabylo právní moci, můžete ještě podat podnět k přezkumnému řízení. V takovém případě máte povinnost uhradit případnou pokutu a náklady řízení a bude-li následně rozhodnuto o zrušení rozhodnutí (např. pro nezákonnost), budou vám uhrazené prostředky vráceny.

Otázka: Kam se odvolat a jaký bude postup po odvolání?

11 Postup odvolacího orgánu

1. Pokud řádně a včas podáte odpor proti příkazu (do 8 dnů od doručení), správní orgán (MÚ Hlinsko) bude pokračovat v řízení, zpravidla bude svoláno ústní jednání, provedeny všechny důkazy, které budou k dispozici, či některý z účastníků řízení navrhne, a poté bude ve věci vydáno rozhodnutí.
   Odpor proti příkazu podáte u orgánu, který příkaz vydal (viz kapitola 04).

2. Podáte-li odvolání proti rozhodnutí řádně a včas (ve lhůtě do 15 dnů od doručení), nebo pokud podáte podnět k přezkumu příkazu na místě nebo rozhodnutí, které už nabylo právní moci (v případě, že jste nestihl podat odvolání včas), bude o vašem podání rozhodovat nadřízený odvolací orgán. Včasné odvolání má tzv. odkladný účinek, tzn. že případnou pokutu a náklady řízení (příp. náhradu majetkové škody) nebudete platit, dokud nebude pravomocně rozhodnuto odvolacím orgánem, že úhradu provést musíte.

Odvolání se podává  u správního orgánu, který rozhodnutí vydal (viz kapitola 04), a to písemně či elektronicky. Správní orgán následně bezprostředně vaše podání sám odešle nadřízenému orgánu, kterým je Krajský úřad Pardubického kraje, odbor organizační a právní a krajský živnostenský úřad, oddělení vnitřních věcí, Komenského náměstí čp. 125, 532 11 Pardubice.

Odvolací orgán může o odvolání proti rozhodnutí správního orgánu, které je podáno řádně a včas, rozhodnout tak, že:

1. celé rozhodnutí či jednotlivý výrok potvrdí (tedy dojde k závěru, že správní orgán rozhodl správně),
2. změní výrok/y rozhodnutí (změní popis skutkového stavu, sníží výši pokuty, sníží výši nákladů řízení, sníží výši uložené povinnosti úhrady majetkové škody aj.),
3. celé řízení či jednotlivý výrok zastaví (dospěje na rozdíl od správního orgánu  k závěru, že se skutek nestal, není přestupkem, nespáchal jej obviněný, přestupek nebyl obviněnému řádně prokázán apod.),
4. vrátí věc správnímu orgánu k novému projednání (doporučí např. vyslechnout další svědky, provést další důkazy apod.) – věc se vrací zpět správnímu orgánu (MÚ Hlinsko), který je vázán názorem nadřízeného odvolacího orgánu,

3. V případě přezkumného řízení posuzuje nadřízený odvolací orgán, zda bylo postupováno v souladu se zákonem.

Ve všech případech je odvolatel vyrozuměn o výsledku řízení i možném způsobu odvolání.

Otázka: Co pro mě znamená, když budu uznán vinným?

12 Důsledky správního rozhodnutí

Pakliže budete uznán vinným z přestupku a proti tomuto rozhodnutí se neodvoláte, stane se pravomocným. To znamená, že se proti němu již nebudete moci bránit řádnými opravnými prostředky (např. odvoláním).

1. Vaší povinností je uhradit pokutu, kterou vám správní orgán uložil, a náklady řízení, pakliže jsou společně s pokutou uloženy.

Úhradu musíte provést podle instrukcí v rozhodnutí, a to do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci (datum nabytí právní moci je možno ověřit u správního orgánu). Úhradu můžete provést:

1. osobně na pokladně MÚ Hlinsko na adrese Adámkova třída 554, Hlinsko (přízemí budovy v blízkosti vchodu) v její otevírací době. Úhrada může být provedena i jinou osobou. Zde stačí uvést celé jméno osoby, které byla povinnost úhrady uložena, je třeba znát datum narození, příp. adresu trvalého pobytu, nebo je nutné znát variabilní symbol uvedený v rozhodnutí,
2. nebo bezhotovostně, na bankovní účet vedený u KB Chrudim, č. účtu: 190000623531/0100 (19 je předčíslí účtu), je třeba uvést variabilní symbol uvedený v rozhodnutí (důležitý údaj pro to, aby byla platba správně spárována s předepsanou pohledávkou k vaší osobě) a správnou částku, která v případě příkazu je rovna udělené pokutě, v případě rozhodnutí ve správním řízení je rovna součtu uložené pokuty a nákladů řízení.

2. Poté, co se rozhodnutí stane pravomocným, bude proveden zápis přestupku do vašeho rejstříku přestupků, pakliže se jedná o právní kvalifikaci skutku, který se do rejstříku přestupků podle zákona zapisuje. Rejstřík přestupků je veden v rámci tzv. Integrovaného systému evidence přestupků (ISEP). Jde o centrální neveřejný informační systém, jehož technickým správcem je Rejstřík trestů a editorem jsou různé správní orgány.

Opisy z rejstříku přestupků využívají při své činnosti především orgány činné v trestním řízení (PČR, MP, soudy, státní zastupitelství, správní orgány aj.). Slouží zejména pro posouzení recidivy chování (spáchání přestupku shodné právní kvalifikace ve lhůtě kratší než 1 rok od předchozího pravomocného rozhodnutí), resp. pro posouzení pověsti osoby. V případě recidivy mohou být správními orgány uloženy tresty ve vyšší sazbě.

Spolehlivost osoby se výpisem z ISEP zjišťuje také v případě, že si požádáte o zbrojní průkaz. Zákon o zbraních obsahuje výčet subjektů, které pro vnitřní pořádek a bezpečnost představují vážné nebezpečí svým jednáním, za které byly v posledních třech letech pravomocně uznány vinnými ze spáchání více než jednoho přestupku, a to: na úseku zbraní a střeliva, na úseku používání výbušnin, na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi nebo obdobného přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, na úseku obrany České republiky, proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití, proti majetku, nebo na úseku zemědělství, myslivosti a rybářství tím, že úmyslně neoprávněně zasáhly do výkonu práva myslivosti nebo do výkonu rybářského práva anebo úmyslně lovily zvěř nebo chytaly ryby v době hájení.

Pakliže jste spáchal opakovaně takový přestupek, může být žádost o zbrojní průkaz zamítnuta.

Zápis do ISEP provede správní orgán ve lhůtě do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

V rejstříku bude zápis o přestupku, ze kterého jste byl uznán vinným, zobrazen po dobu 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí o vině, poté bude automaticky smazán.

Fyzická osoba si o údaje z ISEP, týkající se její osoby, může požádat pouze prostřednictvím Žádosti o přístup k osobním údajům na adrese https://isep.justice.cz/zadost-osobni-udaje.

FORMULÁŘE A TISKOPISY